Karcinom jícnu

Úvod:

Zhoubné nádory jícnu se vyskytují relativně vzácně, ale jejich výskyt v poslední době vzrůstá, nyní je to asi 8% ze všech zhoubných nádorů trávicího traktu. Karcinom jícnu je na 6. místě na světě jako příčina smrti nádorového onemocnění. Maximum výskytu je mezi 50 a 70 lety, ale není výjimkou ani pacient výrazně mladší.

Nyní nejčastější maligní nádor jícnu je adenokarcinom, jehož výskyt v poslední době vzrůstá a je přítomen v místě spojení jícnu s žaludkem. Další je spinocelulární karcinom, který se vyskytuje ve střední a horní třetině jícnu. Tento typ je často spojován s konzumací alkoholu a u kuřáků.

Adenokarcinom jícnu se vyvíjí převážně na podkladě tzv Barrettova jícnu (BJ). Je lokalizován v distálním jícnu a vzniká na podkladě dlouhodobého gastroezofageálního refluxu (GER). Další faktory, které zvyšují riziko vzniku adenokarcinomu kardie je kouření, věk nad 50let, obezita, mužské pohlaví

a bílá rasa.

Stenóza jícnu na podkladě karcinomu Endosonografie Karcinomu jícnu

Příznaky:

Nejčastější příznak je porucha polykání s pocitem váznutí sousta – dysfagie, která může vyústit až v úplnou nemožnost polykání – afagie. Dále může být bolest při polykání – odynofagie. Další příznak je hubnutí, zhubnutí o více jak 20kg je příznak již velmi pokročilého nádoru, často chirurgicky již neřešitelného. Bohužel velmi často pacienti přicházejí pozdě. Pouze 35-40% nádorů je chirurgicky odstranitelných – resekabilních. Navíc až v 80% jsou již přítomny metastázy, což významně zhoršuje prognózu tohoto onemocnění.

Léčba:

Možností léčby je v zásadě několik, v závislosti na stadiu onemocnění, na lokalizaci nádoru a na celkovém stavu pacienta.

Na prvním místě je to jistě chirurgická radikální léčba, dále onkologická léčba, jejich kombinace a nakonec léčba paliativní. Kdy je jaká léčba indikovaná je posuzováno individuálně, ale zde je uveden postup v závislosti na stadiu onemocnění.

1. radikální chirurgická léčba:

Tato léčba je indikovaná u pacientů únosných k radikální chirurgické léčbě a u časnějších stadií onemocnění (TIS a T1). TIS nádory, protože nemetastazují, je navíc možno ošetřit pouze endoskopicky radikálním odstraněním nádoru s okolní sliznicí.

2. neoadjuvantní onkologická léčba s následnou chirurgickou léčbou:

U vyšších stadií (II.B a více) je indikovaná chemoterapie event. s kombinací s ozářením (chemoradioterapie). U nádorů pokročilých - T4 se indikuje neoadjuvantní chemoradioterapie se snahou o snížení stagingu a možnou operabilitu.

3. paliativní – chirurgická – obejití nádoru (bypass), endoskopická (stent), paliativní onkologická:

Ta je indikovaná u pacientů, kteří nejsou z jakýchkoli příčin radikálně léčitelni.

Paliativní léčba - zavedení jícnového stentu

Operace:

Výkon se provádí v celkové anestezii při tzv.selektivní ventilaci plic, což znamená, že je možno ventilovat odděleně pravou a levou plíci. Ve většině případů je nutné otevření břišní dutiny (laparotomie) i hrudní dutiny (torakotomie – nejčastěji vpravo) během jedné operace. V případě nádorů uložených v horní části jícnu je potřebný i řez na krku. Při operaci se odstraní nádorem postižený jícen i s přilehlou části zdravého jícnu (v rámci onkologické radikality), odstraní se horní část žaludku a malá kurvatura (pravá část žaludku), odstraní se přilehlé lymfatické uzliny kolem jícnu a žaludku v hrudníku i pod bránicí, v některých případech i uzliny na krku. V indikovaných případech je nutné i odstranění sleziny. V případě náhrady jícnu žaludkem (většina případů) se ze zbylého žaludku vytvoří trubicovitý útvar, který se přemístí do hrudní dutiny nebo přes hrudník až na krk a našije se na zbytek jícnu. Někdy nelze použít žaludek, tak se použije jako náhrada jícnu klička tenkého střeva nebo část tlustého střeva, které se našijí na zbytek jícnu v horní části a žaludek (event. tenké střevo při odstranění celého žaludku) v dolní části.

Ortotopní náhrada jícnu Retrosternální náhrada jícnu

Náhrada jícnu tlustým střevem Náhrada jícnu tenkou kličkou (Roux)

Náhrada jícnu tubulizovaným žaludkem